Jak nahrát web

Soubory webu se dají nahrát dvěma cestami: správcem souborů přímo v prohlížeči, nebo přes SFTP. Pro statický web a pro jednorázové nahrání archivu stačí správce; u projektu s vendor a tisícem souborů sáhněte rovnou po SFTP.

1. Otevřete správce souborů

   V portálu jděte na Přehled → vaše služba → Soubory. To, co vidíte, je kořen webu — adresář, jehož obsah ukazujeme návštěvníkům. U nově zřízené služby je to public_html.

   Správce souborů schválně nevidí nic nad kořenem webu. Je to bezpečnostní hranice, ne opomenutí: cesta zadaná v adrese se nikdy nedostane mimo tenhle adresář. Když potřebujete pracovat i s tím, co leží vedle (typicky u frameworků), použijte SFTP.

2. Nahrajte soubory

   Dole na stránce je sekce Nahrát soubory. Vybrat jich můžete víc najednou; limit je na každý soubor zvlášť a jeho konkrétní hodnota je napsaná u políčka.

   Nahrává se do složky, ve které právě jste — drobnůstka, na které se dá ztratit deset minut. Nahoře je drobečková navigace, podle ní poznáte, kde stojíte.

3. Velký web nahrajte jako archiv

   Nahrávat web po jednom souboru nikdo dělat nebude. Zabalte ho proto do archivu (.zip, .tar.gz, .tar.bz2 nebo .tar.xz), nahrajte ten jeden soubor a u něj klikněte na Rozbalit.

   Pozor na to, jak jste archiv zabalili. Když v něm je jedna složka a v ní teprve web, rozbalí se přesně tak — a web pak najdete o patro níž, než čekáte. Buď balte obsah složky, nebo soubory po rozbalení přesuňte hromadnou akcí Přesunout do složky.

4. Zkontrolujte, že index.php je v kořeni

   Aby se web zobrazil, musí být jeho vstupní soubor — index.php nebo index.html — přímo v kořeni webu, ne v podsložce. Když v kořeni místo něj vidíte složku s názvem projektu, jste právě v situaci z předchozího kroku.

5. Projekt s veřejnou částí v podadresáři: přepněte kořen webu

   Laravel, Symfony, Nette i statické buildy z Vite mají veřejnou část v podadresáři (public, www, dist) a zbytek — vendor, .env, konfiguraci — mají mít schovaný před webem.

   Nahrajte tedy celý projekt (nejlépe přes SFTP, viz níž) a pak v Nastavení webu → Kořen webu přepněte veřejný adresář na ten podadresář. Adresář už musí existovat — proto až po nahrání. Změna se projeví během chvíle a web se nerestartuje.

   Po přepnutí se posune i správce souborů: nově uvidí jen ten veřejný podadresář. Ke zbytku projektu se odteď dostanete přes SFTP nebo SSH. Není to chyba — je to přesně to schování, kvůli kterému se kořen přepíná.

6. Zkontrolujte práva

   Statické soubory čte webserver, který běží pod jiným uživatelem než váš web. Rozhoduje proto bit „pro ostatní“: adresáře 755, soubory 644. Skript, který se má spouštět, dostane 755.

   Co se má naopak schovat (konfigurace s hesly), dejte na 600, respektive 700 u adresáře. Práva se mění ve správci souborů u každé položky.

7. Otevřete web na dočasné adrese

   Dočasnou adresu najdete u služby na stránce Domény. Vyzkoušejte na ní všechno dřív, než přepnete DNS — návod na to je Nasměrování domény a certifikát.

   Když web místo obsahu hlásí chybu, otevřete u služby stránku Logy. Chybový log PHP obvykle pojmenuje přesně ten soubor a řádek, kde se to zaseklo.

Kdy použít SFTP místo správce souborů

Správce souborů je stavěný na to, aby z mobilu šlo opravit index.html. Na nahrání projektu s tisíci soubory je pomalý a limit na velikost jednoho souboru vás dřív nebo později zastaví.

Pro cokoliv většího si nastavte připojení přes SFTP. Vidí celý domovský adresář, tedy i to, co leží nad kořenem webu, a nahrávání zvládne na pozadí.